|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Lembas, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zaměřením na přeshraniční mobilitu společností v EU. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používaná v práci - pojmy mezinárodní právo soukromé, kolizní normy, právnické osoby, společnosti. Druhá kapitola se věnuje osobnímu statutu společnosti a analyzuje hlavní teorie určování osobního statutu - inkorporační teorii a teorii sídla, rozebrány jsou jejich výhody a nevýhody, na závěr kapitoly je uvedeno jejich srovnání. Inkorporační teorie umožňuje přemístění sídla a jednou provždy určuje rozhodné právo, teorie sídla má funkci ochrannou, chrání třetí osoby a poskytuje větší právní jistotu. Zatímco pro inkorporační teorii je rozhodující právo, podle kterého byla právnická osoba založena, pro teorii sídla je rozhodující sídlo skutečné, tedy místo, kde společnost skutečně působí, vyvíjí faktickou činnost. Třetí kapitola se tématu věnuje z pohledu práva EU. Je rozebrána svoboda usazování jako právní základ pro pohyb společností v rámci EU a články zakotvující svobodu usazování na úrovni primárního práva. Dále jsou analyzovány vybrané judikáty SDEU související s tématem. Z analýzy rozsudků vyplývá vliv SDEU na teorie určení osobního...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Botová, Hana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Společnosti v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Cílem této mé diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zvláštním zaměřením na možnosti přeshraničního pohybu společností. V dnešním globalizovaném světě ovlivňuje přeshraniční mobilita společností jak ekonomiku států, tak životy zaměstnanců, věřitelů a třetích osob. Mobilita společností je proto předmětem státní regulace. Kolizní normy států upravující osobní statut společností vycházejí ze dvou základních teorií, a sice inkorporační teorie a teorie sídla. Tyto dva přístupy jsou v mnoha aspektech protichůdné. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používána v práci, a sice pojmy společnost a mezinárodní právo soukromé. Ve druhé kapitole je vysvětlen pojem osobní statutu společnosti a analyzovány inkorporační teorie, teorie sídla a teorie překrývání. Kapitola se také zabývá přeshraničním přemístěním sídla. Třetí kapitola pojednává o české úpravě osobního statutu společnosti. Po přiblížení vývoje úpravy na našem území je pozornost zaměřena na české pojetí inkorporační teorie, význam sídla v českém právu a dále na českou úpravu přeshraniční změny sídla. Čtvrtá kapitola zkoumá téma z evropské perspektivy. Je zde zkoumáno primární právo a...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo
Lindauerová, Natálie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo Cílem této práce je seznámit čtenáře s právní úpravou společností v mezinárodním právu soukromém v České republice a ve Spolkové republice Německo. Práce především srovnává přístupy obou států ke způsobu určení osobního statutu společnosti a k postavení společností. Značná část práce je tedy věnována teorii sídla a teorii inkorporační Vzhledem k členství obou států v Evropské unii práce pojednává i o evropské právní úpravě obchodních společností a rozebírá i vývoj judikatury vztahující se k osobnímu statutu a přemisťování společností v rámci evropského prostoru. Práce se dělí do šesti kapitol. První kapitola obecně vymezuje pojem mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva společností. Druhá kapitola pojednává o osobním statutu společnosti a základních teoretických přístupech k jeho určování. Kapitola se především zabývá teorií sídla a teorií inkorporační. Třetí kapitola je věnována české právní úpravě společností v mezinárodním právu soukromém. Německou právní úpravu popisuje kapitola čtvrtá. V této kapitole je zmíněna i německá úprava mezinárodního práva soukromého obecně. Kapitola pátá...
|
|
|
Obchodní společnosti a jejich mobilita v evropském kontextu
Belloňová, Pavla ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vzhledem k postupující ekonomické globalizaci dochází ke stále většímu otevírání trhů jednotlivých států, což obzvlášť platí v rámci Evropské unie, která si za cíl klade vytvoření dokonce jediného vnitřního trhu, kde budou zrušeny vnitřní hranice a odstraněny bariéry volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. To má přirozeně vliv na chování ekonomických aktérů na trhu působících. Konkurence na trhu vzrůstá, je třeba být inovativní, aktivnější, hledat nové příležitosti k expanzi, a to nejen ve vlastním státě, ale i v zahraničí, což s sebou nese potřebu vstupovat do právních vztahů se zahraničními subjekty. Časem se může ukázat jako užitečné či dokonce nezbytné přemístit místo výkonu své podnikatelské činnosti. Tato potřeba se zdaleka již netýká pouze fyzických osob, ale také právnických osob jako jsou obchodní společnosti. Nicméně postavení společnosti v přeshraničních vztazích vykazuje oproti postavení fyzických osob určitá specifika. Společnost je umělým produktem práva, pouhou právní fikcí a její existence je mnohem úžeji provázána s určitým konkrétním právním řádem. Společnost má totiž právní subjektivitu právě z toho důvodu, že jí ji nějaký právní řád přiznává. Přístupy ke kolizněprávní úpravě společností a jejich případné mobilitě se v jednotlivých státech dosti liší - některé státy za...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Lörincová, Radka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
- Společnosti v mezinárodním právu soukromém Cílem této diplomové práce je představit a zhodnotit právní regulaci obchodních společností ve vztazích s mezinárodním prvkem, a to nejen z pohledu české právní úpravy ale i s ohledem na současný vývoj evropského práva v oblasti svobody usazování společností. Vlastní obsah práce je rozdělen do čtyř základních částí. V první části jsou stručně vymezeny základní pojmy vztahující se k tématu této práce, tedy společnost a mezinárodní právo soukromé. V druhé části je, zejména pro usnadnění dalšího výkladu, vysvětlen obsah pojmu osobní statut společnosti a tradiční teoretické přístupy k určování rozhodného práva, kterým se společnosti řídí, konkrétně inkorporační teorie a teorie sídla. Třetí část této práce je zaměřena na platnou českou právní úpravu společností ve vztazích s mezinárodním prvkem, zejména budou zkoumány východiska určování rozhodného práva a možnost přeshraničního přemístění sídla obsažena v obchodním zákoníku. V tomto směru je zhodnocena i připravovaná rekodifikace soukromého práva v ČR. Ve čtvrté, nejrozsáhlejší části této práce, je popsána a analyzována evropská právní úprava vztahující se ke svobodě usazování společností. Po vymezení samotného pojmu svobody usazování na základě ustanovení primárního práva, je značný prostor věnován vybraným...
|
|
|
Svoboda usazování obchodních společností v evropském právu
Horák, Milan ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Patočka, Radim (oponent)
Státy se tradičně vypořádávali s cizími společnostmi na svém území v rámci svého vnitrostátního mezinárodního práva soukromého. Ovšem s příchodem evropského práva a zakotvením svobody usazování se možnosti členských států značně zúžily a byly to naopak obchodní společnosti, které nabyly právo usazení. Cílem této práce je charakteristika a vymezení vztahu mezi svobodou usazování, členskými státy a obchodními společnostmi založenými dle právních řádů členských států. Základním těžištěm práce je analýza deseti nejvýznamnějších rozsudků Soudního dvora Evropské Unie týkající se svobody usazování obchodních společností, které značným způsobem proměnily uvedený vztah. Následně práce shrnuje závěry analyzované judikatury z pohledu vývoje primární a sekundární svobody usazování, postavení pseudozahraničních společností, souladu principu inkorporace a principu skutečného sídla a konečně možností přesunu skutečného nebo statutárního sídla. Hlavním přínosem práce je velmi podrobná analýza jednotlivých rozsudků, včetně nejnovějšího rozsudku Vale z 12. července 2012, a dále věcné utřídění judikatury z různých pohledů.
|
host ::
RSS.